Jaký titul má architekt a jak se stát architektem v Česku?

V Česku slovo architekt voní určitou noblesou, ale málokdo přesně ví, co obnáší cesta k tomu, aby si někdo mohl napsat architekt ke svému jménu – a že to není žádná krátká procházka. U většiny lidí platí mylná představa, že stačí vystudovat pár let a titul z architektury máte v kapse. Skutečnost je o dost pestřejší a někdy i dost zamotaná. Je docela překvapující, jak moc titulů, zkratkovaných písmen a autorizačních koleček tahle profese obnáší. Není to totiž jen o škole, ale i o reálné zodpovědnosti a zákonných požadavcích.

Tituly, které může architekt v Česku získat

Když přijde řeč na tituly, většina Čechů zvládne vysypat z rukávu Ing., Mgr. nebo třeba MUDr. Ale už jste se někdy pozastavili nad tím, jaký přesně titul má architekt? Oficiálně totiž v Česku nemáme titul „Arch.“, jak by se mohlo zdát podle zahraničních filmů nebo starších projektů. Místo toho tu existují tituly podle absolvovaných škol a úrovně vzdělání. Většina lidí, co chtějí pracovat jako architekti, začínají na vysoké škole, typicky na fakultě architektury (například VUT v Brně nebo ČVUT v Praze). Po pěti letech intenzivního studia získají titul Ing. arch., což je zkratka pro inženýr architekt.

Občas můžete narazit i na bakalářské tituly, tam architekt získává titul Bc., případně BcA., což je bakalář umění, pokud studium běží na akademii nebo fakultě umění a architektury. Máte-li fakultu zaměřenou výhradně na design, může absolvent nést i MgA. (magistr umění). Titul Mgr. arch. je spíše slovenská specialita, u nás v Česku se plným právem a nejlepšími možnostmi na trhu práce pyšní už zmíněný titul architekt – tedy Ing. arch. Ten totiž zároveň otvírá cestu k autorizaci.

Kromě toho na vizitkách a vizuálech bývá za jménem často vidět slovíčko autorizovaný architekt. O co se jedná? Autorizaci uděluje Česká komora architektů (ČKA) a nejde o žádný honoris causa titul. Je to oficiální a státem uznaný proces, díky kterému může architekt navrhovat stavby pro skutečné klienty, podepisovat projekty a nést za ně i právní zodpovědnost. Na autorizaci má právo ten, kdo splnil veškeré požadavky – vzdělání, praxe, složení zkoušky i čistý trestní rejstřík. Bez autorizace lze v praxi leccos naučit, ale z pohledu zákona nikdy nebudete zodpovědný projektant, což je v architektuře ta největší meta.

Když se tedy zasadíte do českého prostředí, na jmenovce architekta nejčastěji najdete Ing. arch. Jana Nováka nebo Ing. arch. Elišku Hrubou. Pokud už mají za sebou autorizaci, můžete vědět, že jsou skutečně plnohodnotnými architekty bez omezení. To jim umožňuje vystupovat před úřady, samostatně projektovat a garantovat, že vše bude podle zákona. Mimochodem, povinné jsou i známky kvality nebo podpisy u projektů, které potvrzují, že za nimi stojí autorizovaná osoba. Takže – zapomeňte na pohádkové „Architekt Kamarádka“ bez titulů, tady se jede podle pravidel a každý písmíčko za jménem hraje roli.

A ještě jedno rychlé zajímavé info – zahraniční tituly (jako Dipl. Ing. arch. nebo M.Arch.) se do Česka převádějí pomocí nostrifikace. Bez toho vás tu moc projektovat nenechají, i když jste vyhráli architektonickou soutěž v Norsku nebo stavěli hotely v Dubaji.

Jak vypadá cesta ke studiu a získání titulu architekta

Možná vás překvapí, kolik studentů si představuje vysokoškolské studium architektury jako vysněné kreslení domků a navrhování luxusních vil. Realita je ale často víc o matematice, technických detailech, zákonech a hlavně spoustě náročných projektů, kterým dominují nekonečně dlouhé noci u kreslícího prkna (nebo spíš dnes u počítače). Vstupní branou jsou většinou talentové zkoušky na veřejné vysoké školy – mezi nejtěžší zkoušky patří ty na ČVUT v Praze, VUT v Brně nebo FA ČVUT. Škola vás nebude filtrovat jen u přijímaček, ale taky při shánění portfolia a zvládnutí povinného ateliérového tvorby.

Studium trvá minimálně pět let, pokud jedete na magistrát najednou (tzv. navazující magisterské studium). Během té doby nasajete hodně znalostí z matematiky (statika a stavební mechanika je často strašák prvních tří let), naučíte se programy na 3D vizualizace, ale i základy urbanismu, interiérového designu, práva, psychologie a něčeho, čemu se říká architektonická skladba. Nad rámec běžných seminářů bývá klíčová hlavně práce ve školních ateliérech, kde studenti navrhují reálné stavby pod vedením zkušených architektů. Často právě tady vznikají ty slavné legendární noční návrhy, kdy si studenti posílají tipy na rychlý rendering, popíjejí kafe do dvou do rána a řeší, proč jim zbytek rodinného domu pořád padá na virtuálním modelu. Jo, architektura je v tomhle možná víc týmová než kterýkoliv jiný technický obor.

Po státnici získáte titul – zmíněný Ing. arch., někdy Bc., v zahraničí M.Arch nebo Dipl. Ing. arch., ale pro český zákon je rozhodující právě „Ing. arch.“ Ten už samo o sobě otevře cestu třeba do architektonických kanceláří nebo stavebních firem, jenže pokud chcete být opravdu plnohodnotný architekt s razítkem, čeká vás ještě několik let praxe pod vedením autorizovaného architekta. Tahle fáze se v branži říká „praxe pro autorizaci“ a trvá minimálně tři roky (ale někdo ji dá rychleji, někdo pomaleji, záleží na vašich schopnostech a výběru pracoviště). Rozhodně je nutné všechno zdokladovat v portfoliu – Česká komora architektů pečlivě ověřuje, že na každé budově jste fakt odváděli kus práce a nebyli tam jenom do počtu.

Když praxi úspěšně ukončíte, čeká vás poslední velký krok – autorizace. Jde o obsáhlou zkoušku z práva, technických norem, znalosti stavebního zákona a také ze schopnosti samostatného návrhu řešení různých typů staveb. Zkouška bývá opravdu náročná – a není výjimkou, že ji někdo musí skládat opakovaně. Teprve po jejím složení a schválení Českou komorou architektů dostanete razítko autorizovaného architekta.

Tady ještě pár tipů, jak přežít studium a nezbláznit se z nekonečných projektů: investujte do kvalitního notebooku, bez kterého vás žádný ateliér nenechá v klidu navrhovat; naučte se pracovat s programy jako AutoCAD, Revit, ArchiCAD nebo SketchUp (většina škol už je toleruje); běžte na stáže – nejen do zahraničí, kde potkáte jiný styl práce, ale ideálně i do menších místních ateliérů; a hlavně budujte si vlastní portfolio a vztahy v oboru, ty jsou u architektů k nezaplacení. Zkuste zamakat už na škole na nějakém menším projektu nebo soutěži, ta se totiž počítá do praxe, když ji dobře doložíte. Pro vlastní studio je pak nejdůležitější nejen talent, ale i spousta času, odhodlání a odolnosti vůči kritice. A jedna rada na závěr: nebát se vyjít do zahraničí – architektura je pořád víc a víc mezinárodní, český titul má svoje kouzlo i ve světě, pokud ho dobře umíte využít.

Autorizace architekta: co znamená a proč je tak důležitá

Samotné vystudování vysoké školy a získání titulu Ing. arch. ještě z nikoho nedělá autorizovaného architekta – a tím pádem ani člověka, který může samostatně projektovat rodinný dům, školu anebo průmyslový areál. V Česku totiž platí, že architekt, který chce nést za svůj projekt plnou právní zodpovědnost a podepisovat smlouvy o dílo, musí získat tzv. autorizaci. Uděluje ji Česká komora architektů (ČKA), která má celostátní pravomoc a tedy i poslední slovo nad tím, kdo opravdu smí jako architekt veřejně vystupovat. Kde autorizace není, tam architekt odpovídá spíše za návrh interiérů nebo detailem dozoruje výsledek, právní platnost takové práce ale chybí.

Kroky k získání autorizace nejsou nijak triviální. Základní podmínkou je ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti architektury, ideálně právě s titulem Ing. arch. Pak přichází na řadu praxe pod dohledem, která trvá minimálně tři roky u projektování pozemních staveb nebo dva roky pro urbanismus. Proces začíná žádostí na komoru, kam musíte doložit nejen diplomy, ale právě i portfolia a záznamy z praxe dosvědčené autorizovaným architektem nebo vedoucím v ateliéru.

Samotná autorizace je rozdělená do několika skupin: nejčastější a nejžádanější je autorizace pro pozemní stavby (rodinné domy, školky, kancelářské budovy, polyfunkční komplexy apod.), dalším typem je autorizace pro urbanismus (územní plány apod.) a výjimečně třeba i krajinářská architektura. Na začátku dostane nováček většinou autorizaci základní, rozšíření přichází až s dalšími zkušenostmi a navazujícími zkouškami.

Na co je třeba dát pozor? Vždy musíte udržovat čistý trestní rejstřík a po získání autorizace dodržovat etický kodex České komory architektů. Selhání v této oblasti může vést nejen ke ztrátě autorizace, ale i k citelným pokutám a zákazu činnosti. Architekti také musí průběžně doplňovat vzdělání – účastnit se kurzů, konferencí, sledovat změny stavebních norem, což je často větší oříšek, než se zdá. Jednou z povinných věcí je dokonce i odborné pojištění odpovědnosti za škodu, které je vyžadováno právě pro případ složitých problémů na stavbě. Pokud architekt způsobí klientovi škodu (například špatný návrh, který vede k opravám za miliony), pojištění hradí náklady. Bez něj autorizovaný architekt ani nemůže projektovat.

Autorizace pak přináší řadu výhod – možná největší z nich je samostatnost při práci s klienty, možnost podepisovat projektovou dokumentaci, razítkovat stavby a oficiálně jednat na úřadech. Právě razítko architekta a jeho podpis jsou klíčem ke schválení stavebního povolení, územního rozhodnutí nebo kolaudačního procesu. Když se klient ptá, jak pozná, že jeho projekt nedopadne jako slavná pověstná kostlivcova vila vedle, autorizace je ta skutečná jistota, že návrh i stavba splní přísné české normy.

Je taky dobré vědět, že bez autorizace se architekt nikdy neobejde, pokud chce pracovat ve vlastním jménu nebo vést svůj ateliér. Spolupráce s jinými autorizovanými architekty je možná, ale skutečnou nezávislost získáte právě až po své autorizaci. A v praxi k tomu vede často náročná cesta – většina nováčků rok nebo dva pracuje ve větším ateliéru pod vedením zkušených kolegů, kde získají přehled o reálných stavebních procesech i nutné právní, technické a ekonomické návyky. Jen málokdo jde hned po škole na volnou nohu – architektura je o odpovědnosti a pečlivosti, často spojené s týmem dalších profesí (stavební inženýři, statici, projektanti TZB apod.). Pokud se někdo rozhodne autorizaci získat, má jistotu, že získává nejen prestiž, ale hlavně odpovědnost. Tahle kombinace otevírá dveře do vyšších soutěží, mezinárodních projektů a výrazně lepších finančních podmínek – autorizace je totiž ceněná nejen v Česku, ale uznávají ji i vrcholné evropské asociace architektů.

Takže jestli vás láká řemeslo architekta, připravte se nejen na dlouhé studium a nikdy nekončící učení, ale i na skutečnou odpovědnost. Titul Ing. arch. je teprve začátek. Ten, kdo zvládne cestu až k autorizaci, může být právem pyšný – a po právu pak nosit označení autorizovaný architekt, které platí nejen v Česku, ale všude tam, kde kvalitní stavby stojí na poctivé práci a prověřených znalostech.