Co je vlastně upcyklace, a proč je lepší než recyklace?
Upcyklace není jen slovo, které se objevuje v reklamách na ekologické nábytky. Je to transformace - kdy něco, co byste hodili do koše, získá nový život, lepší podobu a větší hodnotu. Představte si starou dřevěnou židli z babiččiny kuchyně. Místo aby skončila na skládce, ji očistíte, ošmirgluje, natřete matnou barvou a připevníte k ní kovové nohy z odstřižků. Výsledek? Stůl, který má charakter, který nemá žádný z těch, co prodávají v IKEA. To je upcyklace. A není to jen o estetice. Je to o tom, že se vyhnete energeticky náročnému procesu recyklace, která potřebuje tisíce litrů vody, chemikálie a elektrickou energii, aby z plastové láhve udělala novou láhev. A to je jen začátek.
Recyklace je technicky dobrá, ale v praxi často nefunguje. Většina plastů, které hodíte do žlutého kontejneru, se nikdy nevrátí jako nový produkt. Většinou se stává nižší kvalitou - z láhve se stane parketová podlaha, která za pár let začne praskat. To je downcyklace. Upcyklace jde opačným směrem: z odpadu vzniká něco, co je lepší než původní věc. A to je důvod, proč se v interiérovém designu stává dominantním trendem. Podle Conscious Design (2023) je recyklace až na čtvrtém místě v hierarchii udržitelného nakládání s odpadem. První místo má redukce - tedy koupit méně. Druhé místo má opětovné použití - tedy upcyklace. Recyklace je až třetí volba, a to jen tehdy, když nic jiného nezbyde.
Co se dá upcyklou a kde začít?
Nejde o to, aby jste měli všechno z recyklovaných materiálů. Jde o to, aby jste měli něco, co má příběh. Stačí jeden kousek - a celý byt se změní.
- Europalety - z nich se dají dělat stoly, police, dokonce postele. Stačí je očistit, ošmirglovat a natřít olejovou barvou. Výsledek? Nábytek s hrubým povrchem, který vypadá jako z kavárny v Berlíně.
- Staré dveře - místo aby je vyhodili, přeměňte je na stůl. Připevněte k nim kovové nohy a máte centrální prvek ve vaší kuchyni.
- Poškozené závěsy - pokud máte závěsy s výšivkou nebo tiskem, který vás připomíná babičku, přešijte je na polštáře. Výsledek? Nábytek, který má duši.
- Staré keramické dlaždice - z nich se dají dělat mozaiky na kuchyňský průřez nebo na zdi v koupelně. Stačí je rozbít na menší kousky a vložit do lepidla.
Proces je jednoduchý: vyčistit, ošmirglovat, přemýšlet, přeměnit. Nejde o dokonalost. Jde o autenticitu. Když vidíte škrábanou rukojeť na stolku, kterou jste sami přebarvili, nevidíte škodu. Vidíte příběh.
Nové materiály, které změnily hru: Mogu, Totomoxtle a Really
Upcyklace není jen o starých židlích. Svět přichází s novými materiály, které vypadají jako science fiction, ale jsou skutečné. A jsou k dispozici už od roku 2021.
Mogu je materiál vyrobený z mycelia - vegetativní části hub. Pěstuje se na agroodpadu, jako jsou sláma nebo kůra. Výroba trvá jen několik dní, spotřebuje minimální energii a materiál je úplně biologicky rozložitelný. Z Mogu se dělají akustické panely, které nejen pohlcují hluk, ale také vypadají jako kámen z jiné planety. Nebo podlahová krytina, která je teplá pod nohama a vypadá jako kork, ale není kork.
Totomoxtle je materiál z mexických kukuřičných slupek. Je to tradice, která se obnovuje. Zemědělci ve středním Mexiku sbírají slupky, které by jinak spálili, a přeměňují je na nábytek. Výsledný materiál je pevný, barvitý a vhodný na čelní plochy skříní, obklady stěn nebo dokonce na nábytek pro venkovní prostory. A přitom podporuje chudé rodiny, které z něj vydělávají.
Really je deska od dánské firmy Kvadrat, vyrobená z textilního odpadu - bavlny a vlny. Vypadá jako MDF, ale je zcela recyklovaná. Je dostupná v pevné verzi pro nábytek nebo ve formě pěny pro akustické panely. Některé verze mají vrstvy různých barev, které vytvářejí efekt jako u mozaiky. A to všechno bez jediné kapky nového plastu.
Tyto materiály nejsou jen ekologické. Jsou designově revoluční. Umožňují vytvářet prostředí, které není jen „zelené“, ale skutečně zajímavé.
Proč se upcyklace stává novým luxusem?
Než jste slyšeli o upcyklaci, mluvili jste o luxusu jako o zlatých klikách, skleněných stěnách a černém mramoru. Dnes je luxus něco jiného. Je to originální. Je to unikátní. Je to osobní.
Podle Plus.rozhlas.cz (2023) se upcyklace stala součástí high fashion. Modelky chodily po pražském týdnu módy v šatech z babiččiných závěsů, v kožených bundách, které byly přešité a přebarvené. Stejně to děláte ve svém bytě. Když si nábytek předěláte, nekupujete něco, co má štítek „eco“. Kupujete něco, co má duši. A to je to, co dnes lidé platí. Ne za materiál. Ne za značku. Ale za příběh.
Ve většině bytů v Česku je nábytek stejný. Stejné kuchyně, stejné křesla, stejné police. Když ale do kuchyně přinesete stůl z europalet, který jste sami přebarvili, nebo zdi s mozaikou z přebytečných dlaždic, získáte prostor, který se nijak neshoduje s žádným jiným. A to je přesně to, co dnes lidé chtějí. Ne všechno, co je ekologické, je krásné. Ale všechno, co je krásné a ekologické, je dnes luxus.
Co si vybrat: upcyklace nebo profesionální řešení?
Nemusíte být kutil. Není potřeba mít nástrojovou skříň nebo zkušenosti s lepidly. V Česku je celá řada firem, které se specializují na upcyklovaný nábytek. Stačí se podívat na Agatanabytek.cz (2023) - tam najdete stoly z dřeva z demolovaných domů, police z starých knih, lampy z odstřižků kovu. Všechno je ručně vyrobeno, všechno má číslo, všechno je jedinečné.
Když kupujete upcyklovaný nábytek od firmy, nekupujete jen výrobek. Kupujete:
- práci někoho, kdo se o to staral
- záchranu materiálu, který by jinak skončil na skládce
- podporu malého podnikání
- design, který nevidíte nikde jinde
Je to jako když koupíte rukodělný keramický hrnec u umělce - nekupujete nádobu. Kupujete příběh. A to je výhoda, kterou nemůže zkopírovat žádný velký výrobce.
Minimalismus je nejlepší ekologie
Největší chyba, kterou lidé dělají, když se věnují udržitelnosti, je to, že kupují víc. „Budu mít jen recyklovaný nábytek!“ - a pak si koupí deset kusů. To není ekologie. To je jen jiný typ konzumace.
Pravá ekologie je méně. To je to, co říká Agatanabytek.cz (2023): „Design interiéru v duchu minimalismu („méně je více“) podporuje udržitelnost tím, že snižuje množství odpadu.“
Nechte si jen to, co opravdu potřebujete. A pak ho upcyklujte. Místo toho, abyste koupili nový stůl, opravte ten starý. Místo toho, abyste koupili nové závěsy, přešijte ty staré. Místo toho, abyste koupili novou lampu, přeměňte starou skleněnou láhev na světlo. Tímto způsobem nejen šetříte, ale také vytváříte prostor, který je váš. A to je jediná věc, která opravdu trvá.
Co je budoucnost?
Budoucnost není v tom, že všechny byty budou z recyklovaného plastu. Budoucnost je v tom, že lidé budou přemýšlet o tom, co koupí, a proč. Budoucnost je v tom, že se nábytek nestane jen výrobkem, ale částí rodinného příběhu. Budoucnost je v tom, že se někdo zastaví u stolu z europalet a řekne: „To jsem si udělal já.“
Udržitelný design už není volba. Je to Jana Pěkná (červen 2022) říká: „Používání udržitelných materiálů v interiérovém designu je dneska už naprostou nezbytností.“ A má pravdu. Ale ne proto, že to je „správné“. Protože to je lepší. Lepší pro planetu. Lepší pro váš dům. Lepší pro váš duševní klid.
Nemusíte být perfektní. Stačí začít. Najděte jednu věc, kterou máte doma, kterou už nechcete, a přeměňte ji. To je všechno, co potřebujete. A ten kousek, který vytvoříte, bude mít víc ceny než deset kusů z obchodu - protože bude mít duši.